O nás
Historie MS Podhájí Kratonohy
Myslivost je dnes velmi zajímavou a významnou oblastí lidského konání. Myslivost nemůže být jen chvilkovou zábavou. Láska a vztah k přírodě jsou pro myslivce hlavním a určujícím posláním. Ten, kdo se naučí lásce k přírodě a ke zvěři, kázni a poctivosti při myslivosti, neztrácí tyto obecně uznávané mravní hodnoty ani v občanském životě. Proto byli a jsou dobří myslivci vždy kladně uznávání svým okolím i hodnoceni ve společnosti. Pověst naší myslivosti za to určitě stojí.
Naše myslivost se vyvíjela řadu století. My, kteří dnes myslivost provozujeme, bychom měli být nositeli odkazu našich mysliveckých předků.
Jaroslav Dvořák, čestný člen, 31.12.1998
I. Poválečné období do sloučení v roce 1963
Honební pozemky v katastrálním území Kratonohy, Michnovka a Obědovice skýtají velmi dobré podmínky k provozování myslivosti. Rovinný terén je protkán svodnicemi, vedoucími do rybníků Podhajský poblíž Michnovky, Hluboký blíže Obědovic a Třesický u Kratonoh. Na těchto pozemcích hospodařili myslivci samostatně v katastru každé obce. Po skončení války v roce 1945 a okupace naší vlasti bylo třeba zavést do mysliveckého hospodaření pořádek, spočívající hlavně v chovu a odstřelu zvěře. K tomu přispělo i schválení nového zákona o myslivosti v roce 1947 a výzva k zakládání Lidových mysliveckých společností.
Dále již podrobněji o činnosti v každé honitbě.
1.1 Kratonohy
V honitbě Kratonohy působili v poválečném období tito myslivci: MVDr. František Frýba, František Pavelka, Josef Hruška, Jaroslav Dvořák, Jaroslav Pražák, Josef Leden, Jaroslav Vyleťal, Josef Bačina a Josef Maťátko. Nájemcem honitby byl Dr. František Frýba, který měl bohaté zkušenosti a odborné znalosti z myslivecké činnosti. Ochotně je předával ostatním myslivcům. V roce 1948 bylo zahájeno jednání o ustavení Lidové myslivecké společnosti (dále jen LMS). Přípravu organizoval Okresní myslivecký spolek a Okresní národní výbor. Za účasti jejich zástupců se schůze konala v roce1950. V tomto roce bylo v Kratonohách jen šest myslivců, kteří byli navrženi za členy LMS, která ihned zahájila činnost. Jednalo se především o rozšíření členské základny. V období do sloučení LMS v roce 1963 přistoupili za členy tito myslivci: JUDr. Hlaváček, František Švec, Oldřich Hlaváček, Václav Horyna, Václav Krupka, Vítězslav Novotný, Karel Švondr, Jaroslav Perný.
1.2 Michnovka
Honitba v Michlovce sousedila s polesím Dobřenice a Obědovice. Na severu tvořila hranici železnice Hradec Králové směr Praha. Výměra byla necelých 500 ha. Na této ploše provozovali myslivost především občané z Michnovky: František Pázler, Václav Horský, Josef Michálek st., Sedlák z Dobřeni, Jaroslav Pavelka, Josef Oustecký, Čeněk Málek, František Pavelka a Rudolf Myška. V roce 1951 byla ustavena Lidová myslivecká společnost a posléze došlo ke sloučení s LMS Pravy, okres Pardubice. V roce 1954 rozšířila řady myslivců mladší generace a to Ing. Josef Michálek, Josef Liška a Ladislav Málek. V dalších letech potom František Bahník, Josef Komárek a Josef Špráchal.
13.8.1960 došlo k dalšímu sloučení honiteb a to Pravy-Michnovka-Kasalice-Rohovládová Bělá. Tento kolos se však po dvouleté existenci rozpadl. Přesto Michnováci tuto dobu považují za nejlepší a rádi na ni vzpomínají. Po tomto rozpadu zůstali členové z Michnovky dále sloučeni s LMS Pravy pouze do doby sloučení s LMS Kratonohy v roce 1963.
Zajímavostí pro paměť generacím budoucím byl způsob úhrady nájemného vlastníkům půdy, na které byla myslivost provozována. V obci Michnovka, která měla 28 domovních čísel pouze dva brali nájemné. Jinak se ho všichni zřekli z důvodu, aby myslivci odstřelem snížili ztráty na zemědělských plodinách, způsobených zvěří. Myslivci však nezůstali dlužní. Po hlavním honu dům od domu dali pozornost ve zvěřině, zajíce nebo bažanta.
1.3 Obědovice
V honitbě Obědovice byli v poválečném období tito myslivci: Antonín Vlasák, Václav Semenec, Jaroslav Řehák, Václav Řehák, Alois Šťastný, Jan Vanc, Václav Svatoň, Josef Chvojka. Všech 8 myslivců přistoupilo k ustavení LMS. Později došlo ke sloučení s LMS Stráž, které však netrvalo dlouho. Pro neshody bylo spojení zrušeno a bylo přistoupeno k jednání o spojení s LMS Kratonohy.
II. Sloučení Lidových mysliveckých společností
Myslivecké sdružení Kratonohy bylo založeno v lednu 1963 sloučením tří samostatných mysliveckých společností provozujících myslivost v katastrech Kratonohy, Michnovka a Obědovice. Tyto společnosti pokojně provozovaly myslivost po řadu desetiletí ve vzájemné sousedské shodě a přátelství. Okolnosti, které vedly ke sloučení vyplynuly jednak z nového zákona o myslivosti a dále z poměrů zemědělského hospodaření na vesnici. V údobí od osvobození v květnu 1945 došlo k podstatným změnám života na vesnici i v myslivosti. Byl to hlavně přechod na společné hospodaření Jednotných zemědělských družstev. Tuto dějinnou událost možno považovat i za mezník v myslivosti.
Na Podzim 1957 mizí z polí meze a vytváří se souvislé plochy polí. Tímto zásahem mizí z polí i koroptev. Pro myslivce nastává změněná úloha. Koroptev chránit a stavy alespoň udržet. Odstřel koroptví od té doby i přes snahy myslivců skončil.
Ke sloučení myslivosti přispělo i sloučení JZD Kratonohy, Michnovka a Obědovice v jedno JZD Kratonohy. Snahy po větších celcích honiteb jsme již znali, když myslivci z Michnovky byli sloučeni se sousedy z Prav, myslivci z Obědovic se sousední lesní honitbou Stráž.
Pokud jde o vztahy myslivců z Michnovky a Obědovic k myslivcům z Kratonohy, byly vždy přátelské. Myslivci se vzájemně navštěvovali, hlavně o honech. Přípravy ke sloučení řídil ustavený výbor, který svolal na den 19. ledna 1963 slučovací schůzi myslivců z Kratonoh, Michnovky a Obědovic do hostince U Křepelů v Kratonohách. Do společné honitby se přihlásilo celkem 21 myslivců a všichni byli jednomyslně odsouhlaseni za členy Mysliveckého sdružení. Na návrh Josefa Komárka byl schválen název Myslivecké sdružení Podhájí Kratonohy. Název vystihuje polohovou situaci sloučené honitby, která se rozkládá mezi chlumeckými a dobřenickými lesy.
Zdroj: Dvořák J., 50 let myslivosti ve sloučených honitbách Kratonohy-Michnovka-Obědovice, 1998.